Spolupracujeme s malým pivovarem Koníček od roku 2016

19.7.2007 návštěva Tomáše Bati

13.3 2007 návštěva prezidenta ČR Václava Klause

2.3.2007 návštěva Dany Zátopkové

Stavba roku 2005 v Uherském Hradišti

Stavba roku 2005 ve Zlínském kraji

Původní poplužní dvůr v Mařaticích existoval již v době, kdy obec ještě patřila cisterciáckému klášteru. V 16. století se dostal do rukou uherskohradišťských měšťanů a po porážce stavovského povstání se dvůr s půllánem (tzv. Farka) stal součástí Kulíškovy nadace pro vydržování mařatické farnosti

Podle městského urbáře z roku 1678 však byl dvůr hradišťskými děkany zanedbáván, proto se jej ujal městský velkostatek. Po parcelaci pozemků dvora v roce 1785 byla zřejmě zdejší budova využita pro skladování kontribučenského obilí.

Historie objektu Hotelu a restaurace Koníček se ponejvíce váže k době plné rozkvětu řemeslné výroby na uherskohradišťsku

Kolem roku 1850 se objekt dostal do soukromých rukou a následně v roce 1872 jej zakoupili Tomáš Hrček, Jan Hrček a Eduard Neugebauer, kteří zde začali od následujícího roku s výrobou kočárů, po 1. světové válce automobilových karosérii. Specialitou podniku, který zanikl v roce 1932 v důsledku tehdejší hospodářské krize, byly pohřební a hasicí vozy.

Ve sklepě umístili kovárnu, nad ní zařídili ostatní tři dílny. Továrnička se stala brzy široko daleko známa svou jakostí dokonalých výrobků. V roce 1887 přistavěli další dvě dílny a kromě toho zřídili pobočku v Králově Poli u Brna, kam se jeden ze společníků, Tomáš Hrček, přestěhoval.

V roce 1898 byla postavena další prostorná kovárna a zavedeny stroje s parním pohonem. Tou dobou bylo zaměstnáno v podniku asi 30 dělníků. Zřízením lokální dráhy Uh. Hradiště - Kunovice - Vlárský průsmyk a vyřazením kočárů jako dopravního prostředku hradišťských hotelů z provozu nastává již doba zhoršeného odbytu pro továrnu. Parní pohon byl nahrazen zase ručním.

Zajimavostí je, že také rakousko-uherský ministr zahraničí, který r. 1914 podepsal Srbsku ultimátum a zahájil tak osudnou první světovou válku, jezdil v kočárech z Mařatic. Dalším významným zákazníkem firmy bylo nedaleké buchlovské panství hrabat Berchtoldů.

Doba válečná nebyla podniku příznivá, výroba silně uvízla. Teprve po převratu oživuje zase činnost, i když se výrábějí většinou lacinější vozy řeznické apod. Již se však hlásí důraznější a moderní dopravní prostředek, auto, a vítězí nad kočárem. I továrna se přizpůsobuje na výrobu karoserií. Jsou nakoupeny nové stroje a současně zaváděná elektrifikace obce. Pracuje se plnou parou se 45 dělníky až do roku 1932, kdy nastala krize a továrna zastavila činnost takřka nadobro.

Dne 20. 8. 2003 byl dům odprodán manželům Vlastimilu a Daně Koníčkovým, kteří v letech 2004-2006 provedli náročnou rekonstrukci objektu. Celá nadzemní část byla zbořena, původní sklep byl zpevněn novou betonovou skořepinou a nad ním vybudován hotel, zvednutý na dvě patra (patro a podkroví). V dalších letech byly vykoupeny sousední domy s pozemky, které byly kdysi součástí dvora, a areál rozšířen o vnitřní parkoviště.